Otevření nové expozice „V erbu tří pruhů“ na zámku Kunštát

Letošní rok je pro Národní památkový ústav Rokem pánů z Kunštátu na počest Jiřího z Kunštátu a Poděbrad a jeho mírových misí, jejichž 550. výročí si letos připomínáme. Vyvrcholením této prezentační a výstavní akce Národního památkového ústavu je otevření zcela nové expozice „V erbu tří pruhů“ na Státním zámku Kunštát v sobotu 21. června 2014.

Novinkou letošního léta pro milovníky památek je nepochybně nová stálá expozice na Státním zámku Kunštát. Otevřená interaktivní prohlídková trasa, která vede středověkými sklepními prostorami, renesančním přízemím jižního křídla a hradním parkánem zámku Kunštát má ambice být letos jednou z turisticky nejatraktivnějších a nejvyhledávanějších expozic o středověku. Návštěvníkům je zpřístupněno celkem osm dosud nepřístupných místností zámku. Poznáte zde nejen slavný rod českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, ale v moderně pojaté expozici zažijete středověk téměř na vlastní kůži. V nově zpřístupněných místnostech se seznámíte se způsoby osídlování „krajiny hradů“ v povodí řek Svratky a Svitavy a se stavbou zdejších panských sídel jako je Kunštát, Pernštejn, Boskovice či Veveří. Expozice se zabývá nejen vznikem jednotlivých panství, cestováním ve středověku, vírou a náboženstvím a s nimi spojenými uměleckými díly, ale i válkou a mírem, nemocemi a umíráním a v neposlední řadě i středověkou kuchyní.

Nová expozice byla instalována s minimálními stavebními zásahy a dává tak možnost vyniknout zachovalým středověkým prvkům v zámeckém sklepení. Již samotný nástup návštěvníka po schodech dolů do expozice navozuje přiblížení se středověku téměř na dosah. Nová prohlídková trasa je připravena působit na smysly návštěvníka zvukovými či světelnými efekty a dalšími interaktivní prvky. Expozice myslí i na nejmladší návštěvníky, formou hry, soutěže a zábavných částí mají i děti možnost poznat tajemství středověku.

Na objektech ve správě Národního památkového ústavu, které se k připomínce rodu pánů z Kunštátu připojily (hrad Pernštejn, hrad Buchlov, hrad Bouzov, hrad Veveří, hrad Litice, zámek Vizovice a zámek Lysice), jsou umístěny informační tabule, které připomínají historii jednotlivých památek právě v souvislosti s majiteli či osobnostmi z rodu pánů z Kunštátu. Ve spojitosti s projektem Rok pánů z Kunštátu probíhá ještě řada dalších akcí např. zvláštní prohlídky vybraných památkových objektů, exkurze, dílčí výstavy ve významných kulturních institucích a vydání několika publikací vztahujících se k novým expozicím a památkám spjatým s rodovými dějinami. Určitě si nenechte ujít výstavu Dlouhá cesta za krásou, která se uskuteční od 5. července až do 7. září na hradě Pernštejně

Záštitu nad projektem Rok pánů z Kunštátu, který je součástí dlouholetého projektu s názvem Po stopách šlechtických rodů, přijali manželka prezidenta republiky paní Ivana Zemanová, ministr kultury ČR Daniel Herman a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Více informací o projektu Rok pánů z Kunštátu je průběžně zveřejňováno na www.npu.cz/kunstatsky-rok/.

Rok pánů z Kunštátu 2014

Národní památkový ústav se v minulých letech v rámci cyklu Po stopách šlechtických rodů věnoval Rožmberkům, Pernštejnům a vloni francouzským rodům a francouzské kultuře v českých zemích. Rok 2014 je Rokem pánů z Kunštátu. Tímto si připomínáme 550. výročí od dokončení několika na sebe navazujících diplomatických mírových misí, které vyslal český král Jiří z Kunštátu a Poděbrad k západoevropským panovnickým dvorům. V rámci Roku pánů z Kunštátu je připravena řada výstavních akcí a kulturních programů, které veřejnosti přiblíží nejen rod Kunštátů, ale i období středověku vůbec.

Dějiny rodu pánů z Kunštátu

Panský rod s erbem tří vrchních pruhů, nazývaný podle svého nejdůležitějšího sídla „z Kunštátu“, patřil od

13. století k nejvýznamnějším a nejmocnějším rodům středověké Moravy. Za zakladatele rodu je považován olomoucký kastelán Gerhard ze Zbraslavi, jeden z nepostradatelných dvořanů českých králů Přemysla Otakara I. a Václava I. Jeho syn, velmož Kuna, v divokých hvozdech na svazích Českomoravské vrchoviny založil rodový hrad Kunštát.

V následujících letech páni z Kunštátu majetkově pronikli do Čech a na pražský královský dvůr. Solidarita jednotlivých rodových větví, dostatek výrazných osobností a rozsáhlé majetky pak byly dostatečným zázemím pro oslnivou kariéru nejvýznamnějšího člena rodu, Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, jediného příslušníka české šlechty, který byl korunován českým králem.

Období vlády Jiřího z Poděbrad, spadající do časů „podzimu středověku“, se vyznačovalo tolerancí, smyslem pro kompromis a hledáním mírových řešení. Snad nejpozoruhodnějším činem byl Jiřího pokus jednat o spojenectví všech evropských vladařů a následné vyslání poselstva ke všem panovníkům křesťanského západu, které mělo demonstrovat panovníkovu moc i ochotu k diplomatickým jednáním za účelem nastolení míru.

Zámek Kunštát

Původně jedno z nejstarších kamenných středověkých šlechtických sídel na Moravě z poloviny 13. století s viditelnými fragmenty nejstarší stavby i pozdějších přestaveb ze 17. až 19. století. Zámek je obklopen rozsáhlým anglickým parkem z konce 18. století, jehož součástí je ojedinělý psí hřbitov. V polovině 15. století byl hrad rodovým sídlem pozdějšího českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad. Nejzajímavější jsou reprezentačně obytné prostory, představující kulturu bydlení posledních šlechtických majitelů a zámecká kaple s bohatou výzdobou.

Jak to vlastně začalo aneb krátký exkurz do historie…

…Členové moravského panského rodu s erbem tří svrchních černých pruhů ve stříbrném poli vstupují na dějinnou scénu v roce 1222, kdy se v pramenech prvně uvádí praotec rodu Gerhard ze Zbraslavi, jehož synové zastávali důležité moravské zemské úřady a kromě toho byli i významnými lokátory a fundátory. Nejmladší z nich Kuna I. položil základy reprezentativního rodového sídla, hradu Kunštát, později upraveného do dnešní zámecké podoby. Nejvýznamnější člen rodu Jiří z Kunštátu a Poděbrad díky svému politickému talentu a rozhodnosti převzal vůdčí postavení v táboře kališnické šlechty, odkud vedla přímá cesta k úřadu zemského správce a nakonec i ke svatováclavské koruně. Byl prvním a také posledním příslušníkem české šlechty korunovaným českým králem…