Buchlovské kování – Mezinárodní kovářské sympozium na hradě Buchlov

Ve dnech 12. a 13. července 2014 se na hradě Buchlově bude konat již osmý ročník mezinárodního kovářského sympozia Buchlovské kování. Zvuk kovadlin se hradem rozezní v sobotu od 10:00 do 18:00 hodin a v neděli od 10:00 do 15:00 hodin. Akci připravilo občanské sdružení HB collegium o.s. spolu se správou Státního hradu Buchlova.

Návštěvníci na Buchlově uvidí při práci cca sedm desítek kovářů, kteří se budou střídat u patnácti výhní a budou předvádět to nejprestižnější ze svého kovářského umění. K vidění budou kováři nejen z České republiky ale i ze Slovenska, Belgie a Norska.

Již třetím rokem je kovářské sympozium obohaceno také o speciální sekci nožířů, kteří budou vystavovat své výrobky – od běžných nožů až po cenné sběratelské kousky vyráběné přímo podle přání budoucího majitele. Dále budou nožíři předvádět výrobu kování a výrobu nožů.

Na 1. hradním nádvoří se mohou návštěvníci podívat na tavbu železné rudy ve středověké peci a její následné zpracování. Loni proběhla tavba rudy v peci na Buchlově poprvé a podařilo se vytáhnout „železnou houbu“ o hmotnosti 6kg, která pak byla zhutněna dřevěnou palicí a tímto způsobem byla dle kovářů získána velmi kvalitní surovina pro další kovářské výrobky.

Na nádvořích hradu bude probíhat i tradiční jarmark a k vidění budou i další umělci zpracovávající kov – dráteníci, měditepci, šperkaři apod.

Novinkou letošního ročníku je mobilní metalografická laboratoř z Univerzity Pardubice pod vedením doc. Ing. Pavla Švandy, Ph.D., kde bude návštěvníkům umožněno seznámit se s pozoruhodnostmi mikrostruktury kovových materiálů. V podvečerních hodinách bude v sobotu pro odbornou veřejnost připravena přednáška o povrchové úpravě kovů.

Už tradičně myslí pořadatelé i na děti, budou připraveny soutěže o ceny v hodu kovářským kladivem a malou kovadlinkou, pohybové divadlo a dětské dílničky. Po oba dny budou kromě tradičních prohlídek hradu probíhat i dětské speciální okruhy.

Kovářství je řemeslo, které se zabývá zpracováním železa, oceli či jiných kovů, a to zpravidla za tepla. Umění kovat patřilo k nejvýznamnějším oborům lidské činnosti už odpradávna. První pokusy zpracovávat železo objevujeme již ve 3. tis. př. n. l. Nálezy z tohoto období pocházejí z Mezopotámie a jsou velmi vzácné. Větší rozvoj kovářství nastal ve 12. stol. př. n. l. v Asii, kde se začínají vyrábět první kovové předměty denní potřeby. Skutečně prudký rozvoj používání železa, a s tím i kovářství nastal v haštalském období (cca od 7. století př. n. l. až do roku 450 n. l.), v té době začal být využíván i bronz. U slovanských kmenů bylo kovářství velmi ceněno, kovář byl považován nejen za řemeslníka, ale i léčitele a jakéhosi ochránce vesnice od zlých duchů. Kovářským bohem byl Svarog – bůh nebeského světla a ohně. V dnešní době je kovářství ve vyspělých zemích okrajovým a spíše uměleckým řemeslem, ceny kovářských výrobků jsou velmi vysoké a kvůli nedostatku kovářů mají stále stoupající tendenci.

Jen nepatrná část z historie černého řemesla – jak se kovářství někdy říká, ukazuje, jak důležitý byl tento prastarý řemeslný obor v dějinách. Bez kovářských výrobků by se asi docela zastavil život. Kováři totiž zhotovovali nebo okovávali nářadí a nástroje k obdělávání půdy, chovu dobytka, ke sklizni úrody, ale třeba taky pro další obory jako je lnářství a vinohradnictví. Bez kovářství by se nerozvíjela jiná řemesla např. truhlářství a nevznikly by ani žádné dopravní prostředky – chybělo by vozové kování. Kovářství bylo odjakživa ceněným řemeslem a jeho mistři jsou také neobyčejnými postavami v nejedné pohádce.

Přijďte obdivovat zručnost kovářských mistrů a jejich učedníků na hrad Buchlov.